Který singl k novému albu One More Light se Vám líbí nejvíce?

Heavy (28 %)
Good Goodbye (27 %)
Battle Symphony (45 %)
Celkem 559 hlasů
Setlist:
  1. One Step Closer
  2. Lying from You
  3. Sazka
  4. Somewhere I Belong
  5. No More Sorrow
  6. Papercut
  7. Points of Authority
  8. Given Up
  9. Dont Stay
  10. From the Inside
  11. Leave Out All the Rest
  12. Numb
  13. Pushing Me Away
  14. Breaking the Habit
  15. In the End
  16. Crawling
  17. Bleed It Out
  18. The Little Things Give You Away
  19. What Ive Done
  20. Faint

Po útrapné cestě metrem až k Sazka Aréně, komplikovaném hledání sedadel a dvojtou prohlídkou bezpečnostní agenturou, jsme se s Johnym konečně dostali na naše místa. Namačkáni do maličkých sedadel, čekali jsme co se bude dít.

První předkapela, švédští Blindside, příjemně překvapila. Osobně si pamatuji jen vynikající bicí Marcuse Dahlströma, které se jako první zasadili o to abych teď, ještě ve chvíli kdy píši tato slova, špatně slyšel a Lindskogův burácející řev. Dokonce jsme měli tu čest slyšet nový song (název už si nevzpomenu je mi líto) z jejich připravovaného EP (vyjde/vyšlo 18. června 2007). Přesný setlist si vážně už nevybavuju, ale vím, že zazněli skladby: Eye of the Storm a About a Burning Fire (to byl tuším zavírák jejich vystoupení).

Po zhruba půlhodinové pauze se na pódium vyřítili 30 Seconds To Mars, kteří se skoro nechovali jako předkapela. Herec a hlavní zpěvák Jared Leto (vynikají roli měl v Obchodníkovi se smrtí, všem doporučuju) si vyřvával plíce a dokonce kráčel mezi diváky a oběhl celou levou stranu stadionu (my jsme mimochodem byli na té pravé). Jared nám i sdělil, že se jim v Praze strašně líbilo a že se sem budou vracet znovu, znovu a znovu a znovu a znovu a znovu a znovu (fakt to takhle přesně řekl, sice anglicky, ale to je jedno). Ještě nás potěšil slovy: "Klidně si to stáhněte z netu, nám je to fuk. " Po posledím songu nastal chaos. 30 Seconds To Mars totiž udělali neočekávanou autogramiádu mezi vstupy 109 a 110, kam jsme se vydali. Čekali jsme dobrou půl hodinu (z fronty jsem si odskočil i na WC) a s prvními tóny One Step Closeru, jsem odsprintoval pryč. Johny zůstal. Byl poslední (úplně) a tak měl možnost prohodit pár vět s Jaredem, který měl očividnou radost, že dal Johny přednost 30 sekundám před Lying from You od LP. Odnesl si dva podpisy a chvátal neznámo kam. Záhlédl jsem ho až u Bleed It Out o řadu vedle a dole u zábradlí (já jsem byl ale blíž Linkin Park hehe).

Doběhl jsem zhruba na konec intra One Step Closeru a ještě blbě, o jeden vchod blíž než jsem být. Takže jsem je vlastně viděl lépe než jsem měl (no prostě, kdybych měl po ruce šutr tak bych Mika trefil). Následovala bezvadná Lying from You a po ní Somewhere I Belong s geniálním bubnovým intrem. Pak přišlo (u mě nejočekávanější song) No More Sorrow, který burácel halou a zvedal ze židlí i ty největší suchary. Pak přišli klasické pecky Papercut a Points of Authority (ten se mi zdál oproti CD verzi trochu pomalejší). Given Up byl skvěle zvládnutý a Chester odváděl vynikající práci. Po Don 't Stay přišel (domácí) From the Inside, v něm jsem zavolal rodině doma ať z toho koncertu taky něco má. Při Leave Out All the Rest se celá Sazka Aréna rozsvítila mobilními telefony a světly ze zapalovačů. Následoval Numb (náš masokotovitý song), který zpívala snad celá hala. Po piano verzi Pushing Me Away byl Breaking the Habit a pak následovali asi jejich nejslavnější singly In the End a Crawling odzpívané za vydatné podpory všech diváků. Bleed It Out jednoznačně nejlepší skladba z celého koncertu, kterou odtleskali snad všichni v Aréně. Linkin Park ještě roztáhli outro ve kterém nechali Bleed It Out zpívat jen publikum a řeknu vám, že to byl úchvatný zážitek. Vrchol. Po pauzičce, ve které se otřásala celá Sazka se vrátili a zahráli poslední tři songy. Snovou The Little Things Give You Away, nejnovější singl What I've Done a jako devatenáctý a zároveň poslední song zazněl Faint s prodlouženým outrem a Bradovým kytarovým sólíčkem. Linkin Park se rozloučili, rozhodili pár ručníků, Joe (na jeho mixážním pultu nechyběl ani jeho malý, tlustý maskot) dokonce pár plných flašek pití a jedna z Robových paliček dopadla jen deset metrů ode mě (sakra).

Pak už jsme vyklidili pole a sunuli jsme se k metru. Cestou jsme naverbovali pár nových členů (doufejme, že se ozvou) a to byl konec. Byl to úžasný zážitek a jsem rád, že jsem se na koncert nakonec přeci jen dostal. S Johnym nás hodně mrzelo, že jsme si kameru ani foťák nevzali, protože dostat je dovnitř by nebyl vůbec problém. Spousta lidí fotila, točila a to bez jakýchkoliv problémů. BroER zbytečně plašil a vedení Sazky jakbysmet, ale co se dá dělat. Nešlo o natáčení, ale o to si koncert užít. No a to se myslím, díky skvělému výkonu Linkin Park, povedlo.

"Nyní jsem se stal Smrtí, ničitelem světů."

- Robert J. Oppenheimer

Přihlašovací jméno
Heslo
Pamatovat si mě

? | Registrovat
Share |
© LinkinPark.cz
Optimalizováno pro Mozilla Firefox & Opera
...
Nová kůže
Stará kůže

Linkin Park na internetu

numbTV
F4c3B00k!
Google+